aneb zelné buchty
Příšerný recept. Moje domácnost neoplývá krouhačem zelí, takže nakrájet na kousky půl kila zelí (i když to vypadalo, že je to málo) byl nadlidský výkon, pořád se to někde rozpadalo a ujíždělo... Takže než mi vzešel kvásek, tak jsem to samozřejmě nestihla ani nakrájet natož 10 minut podusit a ještě mít vyškvařenou slaninu.
V receptu nebylo, kolik přesně soli, takže jsem dle postupu solila jen zelí a výsledek byl velmi málo slaný (to se ovšem poznalo až po upečení, kdy je na dosolení pozdě).
Výsledkem snažení jsou buchtózní kousky s dobrou chutí dušeného zelí, ale ničím nezajímavé, vůbec neodpovídající pracnosti s krájením a kynutím.
Budu-li chtít zelné placky, určitě opět využiji recept mojí babičky, který je asi 4x méně pracný a rychlejší a výsledný produkt je mnohem chutnější:
1 balení kysaného zelí pokrájeného vč. láku
1 kostka sádla nastrouhat
polohrubá mouka asi 500g (přisypávat, dokud nebude těsto, které se dá vyválet)
půl lžičky soli a kmínu
- vyválíme na plech, pokrájíme rádýlkem na čtverce nebo širší tyčky a pečeme.
Hodnocení:
Dušené zelí si vyloženě žádá kmín, postup prací je nevhodný, výsledek nenadchne.
1 kafíčko ze šesti.