Tohle jídlo málem skončilo v odpadcích.
Nemám ráda celer. Snesu ho v polévce v rámci kořenové zeleniny, ale samotný bych si ho nikdy nedala. Proto mi nové číslo Apetitu s celerovými recepty radost vůbec nepřineslo. Ale musela jsem, takže jsem začala hned prvním receptem - zapečený celer s ořechy a plísňovým sýrem.
Celer jsem nekrájela ani mandolínou - to jsem si musela najít, co to vlastně je - ani na strojku, ale prostě nožem, jak tence to šlo (bohatě to stačí). Po 30 minutovém pečení v zeleninovém vývaru - z bio kostky 
- jsem měla pekáč plný dušeného celeru nahoře trochu upečeného. Posypat to krásně proplesnivělým Modřenínem mi přišlo vyloženě škoda, takže jsem mužovi oznámiila, že to hážu do koše, neb na dušený celer fakt nemám náladu. Naštěstí mám disciplinovaného muže, který mě upozornil, že jednou mám uvařit všechny recepty, tak ať to dotáhnu, že do koše to můžeme hodit vždycky a že už se na celer těší 
.
S těžkým srdcem jsem se vzdala Modřenínu (a zachránila Bleu D'Auvergne 
) a hrsti ořechů. Po dalších 15 minutách v troubě jsem vytáhla malý zázrak. Nevím, jak je to možné, ale celer už neměl tu svoji zemitou silnou chuť, voněl a měl konzistenci hranolek (uvnitř měkký, zvenku opečený), sýr a ořechy už jen doplňovaly tu harmonii.
A... snědla jsem to!
Hodnocení:
Za chutný závěr a mou kuchařskou potupu
4 kafíčka ze šesti
2024 ©