Žádná chlebová imitace z droždí.
Již několikrát v životě jsem vyzkoušela upéct si doma chleba. Pominu-li neúspěchy s kynutím nebo pečením, chléb prostě neměl tu pravou chlebovou chuť. Vždy šlo spíš o jakousi slanou buchtu, která je vítaná např. u italského stylu pečiva, ne však, chcete-li docílit "pravé české Šumavy". Až jsem jednou narazila na úžasný blog jedné rodiny, které se odstěhovala do hor a tam hospodaří jako za starých časů v co největší nezávislosti na obchodech a tržním světě (ještě, že internet jim nevadí, jinak bysme se o nich nikdy nedozvěděli 
). A tam jsem objevila návod na přípravu domácího kvásku a následně pečení chleba.
Pracné to není, náročné na suroviny také ne, proč to nevyzkoušet. Bohužel naše moderní domácnost neoplývá kachlovými kamny s plochami o různých teplotách, máme jen topení horkokrevným mužem nastavené na pouhých (!) 22°C. Kvásek, který by měl být v teplotě cca 30°C jsem tedy udržovala jen na topení, v nádobě s vodou, kterou jsem asi 4x za 24 hodin vyměnila na nejteplejší kohoutkovou (takže kvásek byl v teplotě cca 40°C, pak to klesalo na 30, až na oněch 22°C do další výměny). Myslím, že to bohatě stačilo. Objem se sice moc nezvětšoval, ale bublinky byly, voněl krásně žitným kvasem a když jsem ho na noc před pečením zadělala se žitnou moukou, nádherně se pomnožil a vykynul, úplně bublal, jak živý organismus. Tu noc jsem ho měla ve vypnuté troubě s rozsvícenou žárovkou, která udržovala 32°C (na to dokynutí a vytvoření bakterií, které mají raději teplo, to bylo ideální).
Druhý den jsem zadělala zbytek mouky (pšeničné celozrnné) již na finální těsto. To už mi bohužel moc nevykynulo, netuším proč, jestli chtělo větší teplo nebo byla špatná konzistence těsta (ale těsto bylo skoro řídké, nedrželo ve vysokém bochníku). Pak jsem to totálně zničila tím, že jsem omylem na troubě nastavila gril,takže jsem pecen prvních deset minut jen zvrchu grilovala - tím se dokonalo dílo zkázy a po dopečení jsem vytáhla tuhou cihlu . Bohužel se mi nikde na netu nepodařilo najít, jak se chleba peče. Vím, že se dává do nejroztopenější trouby, ale zda se tak peče celou dobu nebo se pak teplota zmírňuje, nevím. Maséři pečou samozřejmě v domácí pekárně, ta si to asi nastavuje sama, to nevím 
. Já nemám ani pekárnu, ani hnětač, takže všechno růčo a baj voko .
Takže: výsledkem je dokonale chutnající chléb, který by měl údajně vydržet v ubrousku v komoře týden, bohužel téměř nestravitelné konzistence. Ale uchovala jsem si další kvásek na příště, takže budou další pokusy. Pečení chleba je prý jako sázka do loterie, ani zkušené pekařky někdy netuší, proč se jim chleba nepovede, tak třeba to jednou vyjde.
Průběh mého kvásku i pečení ve fotogalerii http://varimdoma.bloger.cz/fotogalerie.php?i=6317. Nezobrazují se tam mé popisy, takže je to kvásek hned po založení, po 24 hodinách a po 72 hodinách po založení (v té piksle), pak je rozmíchaný s žitnou moukou, pak vykynutý v troubě přes noc a pak těsto s přidáním pšeničné mouky.
Návody a rady najdete zde:
http://conovehonakopci.blog.cz/1005/jak-udelat-domaci-kvasek
http://www.kvaskovychleb.cz/doku.php
2024 ©